O víkendu jsem narazila na skvělý rozhovor. Projekt InspireView na YouTube vyzpovídal Jaroslava Homolku, cestovatele, motorkáře a trenéra rozvoje osobností. Hodinový rozhovor jsem zhltla jako malinu. Ten člověk je mé druhé já převlečené do mužské podoby.

Buď dravec

Sršet energií umí málokdo. I když „umí“… ono to vlastně není ani moc o „umu“, už je to tak nějak ve vás. Vaše charisma, chuť se pouštět do nových věcí, chuť soutěžit. Jaroslav krásně a jasně popisuje, že touha soutěžit je přirozená a přínosná. S tím naprosto souhlasím. Já sama jsem toho důkazem. Pozoruji lidi, kteří mě inspirují, konkurenci, lidi, kteří se věnují podobné práci, činnosti. Jdou-li kupředu, snaží se zlepšovat, tak i já chci být lepší. Samozřejmě, že to dělám především kvůli sobě, ale motivace v této formě je přirozená a opravdu nás žene kupředu.
Jaroslav mluví také o tom, jak je skvělé stýkat se v jeho věku s mladšími lidmi. Jsou prý plní entuziasmu, nadšení, chtějí konat a mají chuť zkoušet nové věci. O nás, generaci Y se prý nebojí, a prý nejsem ani tak špatní, jak se říká. 🙂 #uff

Zaujalo mě, s jakou pokorou a nadhledem na věci Jaroslav pohlíží, jak o nich vypráví, jak nic neuzavírá, ale nechává otevřené. Sám neví, co vše se ještě může naučit a co přijde. Jeho časté cesty, a jsem u toho, že cestování vám opravdu rozšiřuje obzory, ho naučilo mnohé. Nejvíce ho ale prý naučili jeho děti.

V čem s ním více než souhlasím je, že lidé by neměli hledat řešení problému u jiných. Jde o to začít u sebe. A tak si přestaňte stěžovat a jděte vy měnit věci. Začněte hezky postupně, po krůčccíh, krocích, stanovujte si reálné cíle, buďte k sobě upřímní a vytrvejte (to je za mě jedna z těch nejtěžších věcí).

Doufám, že budu moci s Jaroslavem udělat rozhovor někdy v budoucnu osobně, protože když někdo nabíjí mne a ne naopak, tak to už je co říct! 🙂

Pokud vás Jaroslav zajímá více, mrkněte na jeho projekt #PREDATORCODE.