Za tmy na Sněžku
Tradice, která se mi zaryla pod kůži. Patří za to velký dík Martinovi, mému příteli, který mě první společné Vánoce vytáhnul na Sněžku. Od té doby jsem se zamilovala. Sněžku si vyšlápnu každý rok klidně u vícekrát. Nejvíc mě ale baví vydat se nahoru za tmy.
Proč?
Proč mě tak baví opakovaně lézt nahoru? Je víc důvodů. Sněžka je pokaždý jiná, kdykoli tam vylezu. Někdy je počasí na jedničku, krásný výhled, jindy nevidím ani na krok, málem mě odnese vítr.
Ať už jdu nahoru v zimě, na východ slunce nebo v případě spojení obojího, je to výstup z komfortní zóny. Vstávat v noci nebo brzy ráno, abych absolvovala 2,5 hodiny pěšky na vrchol, bolí. Ale o tom to je! Je to pro mě budování disciplíny a ve výsledku nadšení z toho, že jsem na tak nádhernym místě většinou v čase, kdy jsou ostatní ještě v peřinách.
Kudy chodíme?
Trasa, kterou chodíme, vede od Pomezní boudy, kde si můžete nechat auto. Vyrazit stačí podél sjezdovky od informačního centra nahoru na první odbočku, kde se vydáte do leva na lesní cestu. Od té doby už se nemůžete ztratit. Zamíříte na Jelenku. Po cestě budete míjet česko-polské hranice. Od Jelenky už vás čeká jen stoupání vzhůru do oblak. V zimě jsou kameny dost namrzlé, tak se na to připravte.
Co s sebou?
Půjdete-li v zimě, nepřežeňte to s počtem vrstev. Pokud nechodíte na túry v chladném počasí, tak vás bude lákat nabalit se od hlavy až k patě. Nepřežeňte to. Spíše si vezměte funkční oblečení, méně vrstev a třeba triko nebo mikinu do batohu. To pak poslouží, když se zdržíte na vrcholu a jste propocení. Tam v případě nepříznivého počasí přijde pocit chladu.
Určitě s sebou přibalte čelovku, pokud jdete za tmy, pak taky dostatek vody, sváču a pro starší osmnácti let doporučuju placatku. 😀
A jak vypadal letošní výšlap?
Mrkněte na video, pokud vás zajímá, jak vypadal výšlap letošního roku, tj. 2018.
