Ronda, pohádkové město Španělska
Chystáte-li se navštívit jih Španělska, určitě byste neměli vynechat pohádkové město jménem Ronda.
Při pohledu na fotky a googlení na internetu tak nějak víte, že to bude pěkná podívaná. Jakmile ale spatříte všechnu tu krásu na vlastní oči, zastaví se vám dech.
Městečko bylo při mé návštěvě v březnu celkem klidné, na cestách nikde nikdo, ve městě několik turistů. Jediným překvapením byl závod, který se běžel skrze hlavní centrum a okolí. ?
Ubytovala jsem se poblíž zastávky autobusu a centra, i když, ono je všechno tak nějak blízko. Ve městě se kamkoli dostanete bez problému pěšky. Toulání je tedy jasně na místě, protože ztratit se nemáte šanci. ?
KOCHEJTE SE VÝHLEDY
První, na co jsem se těšila, byl výhled. Ten já nejradši! A tak jsem se vydala směrem k Plaza de Toros, na kterém najdete nejstarší býčí arénu ve Španělsku, do níž jsem sice nezavítala (tak nějak to nemusím), ale věřím, že návštěva bude dle fotek stát za to. ? Projdete-li srkze malý přilehlý park, otevře se před vámi výhled na celé údolí a část starého města stojícího na masivní skále. Je to prostě WAU, víc k tomu netřeba říkat.
HEZKY PĚŠKY DO ÚDOLÍ
Většinu dne jsem si vyhradila na chůzi kolem města. Jakmile přejdete most spojující novou a starou část, najdete na několik odboček, které vás nasměrují přímo do údolí. Já volila až tu zadní poté, co jsem si prošla v podstatě celou část starého města. Najdete ji zde. Odtud jsem se vydala po dobře udržované prašné cestě najít ten nejlepší výhled na Rondu z údolí. Našla jsem!
TIP: V údolí můžete využít ubytování, které jsem objevila úplnou náhodou při pauze na něco k snědku. Nově zrekonstruovaný hostel, který mám podle mě tu nejkránější lokaci v Rondě najdete zde.
Následně jsem se vydala zpět do města. Volila jsem strmější cestu směrem k mostu, kde máte možnost prozkoumat vodní nádrž přímo pod ním. Po cestě budete sem tam míjet i opuštěné budovy. Já se do jedné vydala v místě, kde se mi z propasti po jedné straně dělalo ouzko, ale dala jsem to.
SHORT STORY: Ve videu se to neobjevilo, ale poté, co jsem se nadšeně s velkou mírou adrenalinu v nohách vydala prozkoumat opuštěný domek, pod kterým se tyčila propast, mě zmerčil jakýsi pán a vydal se domek prozkoumat taky. Najednou se přidala další část pánské skupiny a na úzkém chodníku nás bylo celkem dost. Přišel čas vrátit se na DRUHOU STRANU, zpět k pevné půdě a zábradlím – prostě do více bezpečné zóny. A já, člověk se strachem z výšek, jsem se SEKLA. Nemohla jsem tu úzkou cestu, kdy po mé levé ruce byl rozkošný vodopád a spád jak HOVADO, přejít. Pánové na mě koukali a čekali. Já jim po chvili vysvětlila, jak to se mnou je a naznačila jsem, že to možná vezmu po čtyřech. V tu chvíli se ke mně vydal jeden z nich a nabídl mi pomoc – že prý mi vezme kameru, která mě možná stresuje. Já poděkovala a poprosila ho, zda by mě raději, když už, tak už, DOVEDL na druhou stranu. Doslova jsem ho poprosila, aby mi dal ruku a pomohl mi to přejít. ? Pro představu, musel si dát ruce za sebe, protože vedle sebe jsme se nevešli. Na pravo skála, vlevo ďoura. ? Podotkl, abych se do leva NEKOUKALA. Dobrej nápad! Po tom, co jsem došla na druhou stranu, jsem mu dala titul “HERO”. ?
NEOBYČEJNĚ KRÁSNÉ ZAHRADY
Z druhé strany soutěsky v části starého města se nachází zahrady. Máte dvě možnosti a obě stojí za to. Na jedné straně se nachází zahrady volně přístupné pro veřejnost, které jsou otevřené někdy od osmi ráno do sedmi nebo osmi do večera. Odtud máte neskutečně krásný výhled na město a na přilehlou přírodu.
SOUTĚSKA, KTEROU NELZE POPSAT SLOVY
Na druhé straně kromě zahrad, kde je placený vstup (cca 5 Euro), a v budoucnu i prohlídky domu La Mina de Agua (během mé návštěvy se rekonstruoval), můžete sestoupat dolů skrze jeskyni a ocitnout se přímo v jámě lvové. Ptáci, voda, skály – prostě krása střídá nádheru. Mrkněte na video, blíže to nelze popsat slovy! ?
