Slovensko jsem měla možnost řádně procestovat v rámci kampaně pro mBank, jejíž cílem bylo představit mBank aplikaci, skrze kterou máte možnost platit a zároveň mít přehled o pohybu vašich peněz. Váš mobilní telefon můžete tak na cestách používat nejen jako fotoaparát, mapu, hledat info o dané lokaci, ale taky jako peněženku, kterou není nutné lovit někde v tašce. Strávila jsem na Slovensku čtrnáct dní, každý den byl ve znamení nového zážitku. Vybrala jsem ale to, co mě zaujalo nejvíc a kam byste podle mě měli vyrazit taky, pokud se na Slovensko chystáte.

Bojnice

Bojnice je lázeňské město s nejpohádkovějším zámkem ve střední Evropě! Sice jsem si neužila jeho návštěvu zevnitř, ale zvenku má zámek neskutečné kouzlo. Mimo jiné se v okolí nachází termální koupaliště, lázně nebo máte možnost mrknout na celé město pěkně z výšky. Stačí si vyšlápnout kopec a následně stezku korunami stromů, odkud máte město jako na dlani.

V Bojnicích máte dále možnost navštívit zoologickou zahradu nebo cestovat časem a nahlédnout do pravěku v muzeu Prepoštské jeskyně.

Poprad

Poprad nabízí nejen ubytování, ze kterého se následně můžete vydat do Tater, ale také třeba možnost relaxu. Místní minipivovar TATRAS nabízí kromě samotného ubytování pivní koupele a saunu. Můžete si užít nejen koupele, ale pivo si během toho i sami načepovat. Na uvítanou mimo jiné dostanete domácí chléb s pomazánkou, který v případě, že jste před koupelemi nepojedli, bodne. 🙂

Lomnický štít

Do Tater se jisto jistě musím vrátit, nestihla jsem navštívit vše, co nabízí. Počasí mi bohužel nehrálo moc do karet. Měla jsem jen jeden den, který jsem trávila v horách. Vybrala jsem si Lomnický štít. Až na úplný vrchol si to samozřemě můžete vylézt (víte-li, jak na to), nicméně pokud byste rádi využili lanovku, doporučuji si ji předem zarezervovat. Na Lomnický štít bývá téměř vždy vyprodáno kvůli omezenému počtu jízd až na vrchol. Ostatní trasy jsou většinou k dostání u kasy ihned a nebudete mít s koupí lístků problém. Já měla štěstí – v systému se našlo ještě jedno místo v pravé poledne.

Lanovku jsem využila do mezistanice Štart, odkud jsem se následně po žluté vydala pěšky na Skalnaté pleso. U Skalnatého plesa se máte možnost občerstvit. Můj výběr –  halušky v restauraci Skalnaté pleso, nebyl dobrá volba. Možná bude lepší skočit si kousek níže do Skalnaté chaty. Pokud tam vaří dobře, dejte vědět! 😀

Po tom, co vás lanovka v předem určený čas, který máte rezervovaný, vyveze na vrchol, máte cca hodinu na pobyt v oblacích. Poté vás se stejnou partou, a jakou jste přijeli, svezou zpět dolů. I když, viděla jsem i dost lidí, kteří z chaty vyráželi dolů po trase se základní výbavou. Jsem ale přesvědčená, že věděli, co dělají a nebyli začítečníci. Počasí se nahoře dost měnilo, chvíli viditelnost, chvíli bílo, nicméně když už vidět bylo, tak to stálo za to. 🙂

TIP: V Tatrách se můžete bez problému pohybovat vlakem. Více se dozvíte zde.

Bratislava

Bratislavu jsem si užila pár dní. Jednou z aktivit, která se v létě zdá být oblíbená pro dost mladých lidí, byl wakeboard. Zajezdit si můžete na kraji Bratislavy, konkrétně na Wakelake. Pronajmout si můžete vše potřebné – od neoprenu, helmy až po prkno.  Cena za hodinu jízdy je 13 Euro. Zakoupit si můžete ale třeba i denní, týdenní nebo měsíční vstup. Více o cenách najdete zde.
V areálu si můžete po sportu dát i relax na lehátkách přímo na terase, ze které vidíte na jezero, nebo si můžete dát něco k pití, jídlu na baru. My si po tří hodinové jízdě, která mi vůbec nešla, dali v mistní restauraci oběd a docela ušel. 🙂

Na jídlo navážemem, protože jak víte, to já ráda. Konkrétně snídaně jsou moje neoblíbenejší. V Bratislavě jsem si nejvíc oblíbila Schöndorf Bio Cafe. Jednoduchý interiér, fajnový kafe, snídaně a usměvavá obluha. Kavárna je zároveň pěkně zastrčená, klidná a po ránu tam skoro nikdo nebyl. 🙂

Rychlý obědy, večeře – tak na ty doporučuju Foodstock Bratislava. Poprvé jsem tam zavítala s Kačí z My Cooking Diary, když jsme společně odlétaly na Sardnii s celou naší holčičí bandou. Jedná se o vegetariánskou restauraci v centru, kde se točí v podstatě jen pár stejných jídel, ale za to vynikajících. Martin si čvachtal! 🙂

První halušky po příjezdu do Bratislavy proběhly ve Slovak Pub a vážně jsem si pochutnala. Dala jsem si jedno pivo na slehnutí, protože běžně jím o dost lehčí jídla, ale halušky prostě ke Slovensku patří a já je mám taaaak ráda! 🙂

Biofarma Stupava

U halušek ještě chvíli zůstaname, protože další místo, kde si na nich pochutnáte, je Bioframa Stupava. V místní kolibě vám opět ukuchtí tradiční slovenské pokrmy. Buď před tím nebo po tom, co se nedlábnete, můžete celou farmu projít, pozdravit kozy, vepře, koně nebo si na doma koupit čertvě upěčený chleba. Je to fajn místo pro rodiny s dětmi, ale i my s Martinem se dobře bavili – věčný děti, no. 😀

Spišský hrad

A pro mě největší překvapení na závěr. Na Spišský hrad jsem vyrážela za ne moc dobrého počasí, naštěstí se ale později během prohlídky vyčasilo a já se tak mohla kochat tím nejkrásnějším západem slunce. Moc lidí na hradě nebylo, o to víc jsem si užívala tu atmosféru hradu, který je jedním z největších hradních komplexů v Evropě a ne nadarmo je zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO.  Prohlídku hradu můžete volit buď přímo s průvodcem nebo si vypůjčit audio průvodce. Ceny vstupného najdete zde. Pokud se na Spišský hrad vydáte a máte rádi chůzi po svých, doporučuju si dát něco dobrého ve Spišském Podradie a potom si to nahoru vyšlápnout. Jje to příjemná procházka. 🙂

>> Tento článek vznikl díky spolupráci s mBank v rámci kampaně S mAppkou na cestách.