Obytnou dodávkou do Krušných hor

Vydali jsme se společně s mým milým na víkend do hor. Plán NEbyl. Jen sbalit si pár švestek a vydat se do přírody. Půjčili jsme si obytnou dodávku od mého kamaráda a vyjeli v pátek večer směr Krušné hory. Okusili jsme víkendový #vanlife a vychutnali si jednoduchost a minimalismus v podobě cestování v obytňáku. Jaké to bylo a kam jsme se vydali?

Co s sebou?

Víkendové výletování nevyžaduje moc věcí. Ale znáte to, máte pocit, že když máte auto, tak si klidně můžete sbalit všechno – protože, co kdyby náhodou. Mně se zdá, že už jsem toto nutkání překonala a zvládám se sbalit tak akorát. Nicméně každý máme jiné potřeby a představy o tom, co to vlastně znamená.

Jelikož jsme zvládli NEplánovat, neměli jasně daný program, trasy, které bychom chtěli jít, a vlastně se pořádně ani nepodívali na předpověď :D, tak jsem se v rychlosti balila tak nějak univerzálně. Dopředu jsem počítala s tím, že máme v obytňáku 20l tekoucí vody, elektřinu, plynový vařič a nádobí, baterku, sirky, toaleťák, sekyrku na dřevo, židličky, deky na spaní. Ovšem vybavení dodávky je různé, takže si dopředu ověřte, co máte k dispozici.

S sebou:

Cestování obytňákem

Zažít si konečně alespoň na víkend tu svobodu cestování v obytňáku, kterou už si maluju do deníku nějaký ten pátek. Přála bych si v něm strávit delší čas, možná si postavit vlastní, možná si ho prostě jen půjčit a procestovat kus světa společně s dětmi. Uvidíme! Nicméně takové víkendové přičichnutí k tomu, co to vlastně #vanlife znamená, bylo jak pro mě, tak pro Martina stěžejní před tím, než začneme tenhle SEN uskutečňovat.

Dodávku nám půjčil kamarád, který ji pronajímá i dalším zájemcům. Měli jsme to v plánu už asi rok. Konečně! Těšila jsem se jak malá. Dělá mi dobře pocit, že vše, co potřebuju, je v podstatě v jednom autě. Baví mě ta jednoduchost, minimalismus a taky to, že se ráno z ložnice jen natáhnu pro snídani do kuchyně. Samozřejmě to nemá jen své klady, asi jako všechno, ale dnes to bude hlavně o nich. Možná jako inspirace pro vás, kteří jste jako my doposud cestování obytňákem odkládali.

ZAJÍMAJÍ VÁS TIPY OD ZKUŠENÝCH #VANLIFE CESTOVATELŮ? MRKNĚTE NA ČLÁNEK!

Zaparkovat uprostřed ničeho a ráno se probudit paprsky sluníčka dopadajícíma do auta. Otevřít dveře, nadechnout se čerstvýho vzduchu a ještě chvíli se kochat. Pod tou dekou je přeci jen větší teplo. Pak přijde hlad. Je na čase se jedním pohybem přesunout do kuchyně a začít dělat snídani. Díky bohu za plynový vařič. Postavím na kafe, Martin dělá fazole. Poslední dobou spolu málo snídáme. Máme odlišný režim. Tady se ale sešel. Není kam spěchat. On se posadí odvážně ven, přeci jen sluníčko už hřeje. Já zůstávám pod dekou, kde si vychutnávám snídani a koukám ven. Pod srdcem mi bije nový život, přede mnou sedí chlap, kterýho miluju, venku zpívají ptáci… jsem ŠŤASTNÁ.

Cestování dodávkou je podle mě skvělý způsob cestování pro páry nebo kamarády, kteří rádi objevují zapadlé kouty republiky, světa. Člověk si rychle zvykne na to klidnější tempo a základní výbavu, kterou mu dodávka poskytuje k životu. Baví mě ta jistota, že máte kde hlavu složit a zároveň svoboda z místa zmizet ve chvíli, když už máte dost. Samozřejmě se musíte připravit i na nepohodlí.
>> Čůrání v noci bez žabek nebo pantoflí je na nic. Příště beru!
>> Noci jsou chladné, nohy a zadek jsou ještě tak hodinku před usnutím v mém případě jak kus ledu.
>> Když nemáš sprchu, musíš do řeky. Ještě, že se tak rádi otužujeme.
…
A tak dále. Pokud vás zajímá více na toto téma, mrkněte na článek CESTOVÁNÍ OBYTNOU DODÁVKOU: DO JE DOBRÉ VĚDĚT, NEŽ VYRAZÍTE? Protože víkend je víkend, ale co teprve když se dodávka stane vaším domovem. ?

Krušné hory ne naposledy

Krušné hory jsem měla na seznamu už déle. Jsem nesmírně ráda, že jsem se konečně tímto směrem vydala. Čekala na nás úžasná příroda, rašeliniště, říčky, potůčky, rybníky a další vodní plochy.

Část soboty jsme trávili pod peřinou četbou knih, poslechem hudby a psaním deníku. Byla děsná kosa a nám se nechtělo. Odpoledne se vítr ustálil, vylezlo sluníčko a my s vykopali ven objevovat. První zastávka byla Meluzína, na kterou se můžete vydat po zelené a červené značce. Záleží, odkud budete vyrážet a jak dlouho se chcete toulat.

Později jsem se přesunuli směr Božídarské rašeliniště, které můžete procházet křížem krážem. Naším cílem byl Mrtvý rybník, kde jsme původně plánovali koupačku, ale nakonec jsme si to rozmysleli a nechali to až na další den.

Otužování jednoznačně tady!

Druhý den jsme se po klidné snídani a mé ranní józe vydali pěšky opačným směrem. Auto jsme nechali tam, kde nocovalo. Vyšly jsme směrem k Blatenskému příkopu, kde jsme obešli okruh od Ryžovny, přes koupačku v potoce Černá a pak kolem dokola přes Blatenský příkop zpět k pivovaru Ryžovny, kde mají výdejní okénko.

Zchladit nohy, natáhnout se na louce nebo se ponořit pod studenou vodu celí, tak to můžete na tomhle úžasném místě. Souřadnice zde. My si tam užili oba otužovačku pěkně nahatí a pak se vyhřívali na sluníčku. Nikde nikdo, jen sem tam pár nadšených turistů nebo cyklistů.

TIP na tohle úžasný místo mi poslala holka z Krušných hor, která to tam jednoznačně miluje. O tom mimo jiné vypovídá i Štěpánky nickname na Instagramu. ? Pokud byste chtěli více tipů, určitě se na ni neváhejte obrátit.

Tím naše výletování končilo. Já byla pěkně upajdaná, protože “Pepa” se pronese, a tak jsem se oba spokojeně po obědě vydali od pivovaru dodávkou zpět domů.

Ať už vyrazíte dodávkou kamkoli nebo naopak do Krušných hor jakkoli, moc si to užijte a mějte #minveciviczazitku.