Žížaly v bytě aneb o vermikompostování
Žížaly s námi bydlí v bytě už dva roky. Staly se našimi domácími mazlíčky, nad kterými s úžasem návštěva kroutí hlavou. Dnes bych vám ráda shrnula o vermikompostování tipy a postřehy, které jsem za dobu našeho společného soužití nasbírala.
Nejčastějším odpadem v domácnosti je kuchyňský bioodpad, který i když se to nezdá, je ten nejproblematičtější. Většina biodpadu končí ve směsném odpadu, který následně končí na skládkách či ve spalovnách. Bioodpad se však obtížně pálí a na skládkách je k ničemu. Přitom tento typ odpadu je ten nejužitečnější. Některé obce a města v ČR organizují pro své občany sběr biodpadu. K tomuto sběru se pak nejčastěji využívají hnědé odvětrávané popelnice, nebo mobilní sběry, případně je možné je odkládat na sběrném dvoře. Ideálním způsobem je však kompostování. A nenechte se mýlit, to se dá s přehledem zvládnout i v městském bytě bez terasy či balkónu.
Vermikompostér
Máte-li zahrádku, jste v pohodě. Stačí se mrknout, jak si zařídit klasický kompost a následně se o něj starat. Bydlíte-li v bytě, nezoufejte, máte taky možnost kompostovat. Vermikompostér je nádoba umožňující kompostovat zbytky potravin. Můžete si ho buď vyrobit sami nebo si pořídit již hotový výrobek.

Já jsem volila vermikompostér značky Plastia, který je za mě stylovou a minimalistickou variantou do domácnosti.
Co tam patří:
- zbytky ovoce
- zbytky zeleniny
- zbytky rostlin z domácnosti atp.
- zbytky rýže, brambor, těstovin i knedlíků
- kávová sedlina
- čajové lístky i sáčky (NE s příměsí plastu)
- plata od vajec
- skořápky z vajec
- ruličky toaletního papíru
- kapesníky a lepenkový papír
- podestýlku býložravých domácích mazlíčků
- peří
- chlupy, vlasy
- piliny, hobliny a popel ze dřeva
Co tam nepatří:
- mléčné výrobky
- zbytky masa
- kosti
- oleje, tuky
- popel z uhlí a cigaret
- trus masožravců
- rostliny napadené chorobami
- barvy, laky a jiné chemikálie
Žížaly
Stačí následovat pár jednoduchých pravidel a vaši noví pomocníci, žížaly ve vermikompostéru, přemění váš bio odpad na vermikompost a žížalí čaj. Získáte tak vysoce kvalitní organické hnojivo pro pěstování pokojových i venkovních rostlin. Nejčastěji se pro vermikompostování v domácnostech využívají tzv. kalifornské žížaly, (Eisenia andrei), které se rychle množí a taky moc rády jí. Pořídit si je většinou můžete přímo s kompostem, a nebo stačí nakouknout na mapu od KOKOZY, kde najdete další majitele vermikompostéru, potažmo žížal. Ti často posílají své miláčky dál, buď za poplatek nebo darem.
Kalifornské žížaly, jak z názvu vypovídá, nemají rády zimu. Dařit se jim tedy bude nejlépe při teplotě kolem 20 °C. V zimních měsících nesmí vermikompostér bez izolace zůstat venku, při teplotě pod 5 °C by žížaly uhynuly. Na přímém slunci se jim ale také dařit nebude. Velké teplo by způsobil vysoušení substrátu a zastavení celého procesu kompostování.
Ach ty mušky
Vermikompostér byl nějaký ten čas s námi v bytě. Ze začátku se ale člověk učí, testuje a zjišťuje. V té době se nám bohužel ve vermikompostéru začaly přemnožovat mušky, octomilky. Byly všude. Pořídila jsem lepící destičky, speciální nádobu, do které jsme následně odlili víno a mušky se do ní chytaly.

Později mne napadlo přesunout vermikompostér do sklepní kóje, než se vše uklidní. Bio odpadem jsem začala plnit menší nádobu, kterou jsem umístila do ledničky, to aby se zbytky rychle nekazily a nesmrděly. Poté, co se nádoba naplní, mířím s ní do sklepní kóje holky nakrmit. Situace se pomalu a jistě uklidnila. Teď mám vermikompostér v chodbě a chystám se na nasazení dalšího patra.

TIP: Mušky se z mé zkušenosti hodně množí, když do vermikompostéru přidávate velké množství citrusů. Doporučuju ubrat nebo nepřidávat vůbec.
(ne)PROHRABÁVAT
Po založení vermikompostéru jsem měla tendenci nakoukávat, jak se holkám daří. Nicméně první dva až tři měsíce jsou doba, kdy si vše sedá. Je dobré vermikompostér nijak zvlášt neprohrabávat, neotvírat ho zbytečně často. Jakmile vám začne ze spodní části vermikompostéru vytékat žížalí čaj, proces kompostování byl úspěšně zahájen.
TIP: Žížalí čaj můžete využívat jako hnojivo na květiny. Jen pozor, je nutné ho naředit přibližně 1:10. Prvně vyzkoušejte, jak to kytky snáší, abyste jim zbytečně neuškodili a nespálili je.
Další várku bioodpadu se od té chvíle nebojte trochu víc rozmělnit a lehce zahrábnout do již vzniklé vrstvy odpadu. To je něco, co jsem nedělala a možná jeden z důvodů, proč mi přišel proces kompostování pomalý. V domácnosti jsme dva, jíme hodně zeleniny, ovoce a přišlo mi, že vermikompostér nestíhá. Možná je ale problém právě to, že jsem dostatečně nezapracovávala nový odpad. Hluboko se ale nezabředávejte, rušili byste žížaly, které nemají rády světlo a hlavně byste jim mohli ničit hnízda.
Krmení aneb kolik odpadu je potřeba
Krmit žížaly můžete několikrát týdně. Já osobně přidávám bio odpad přibližně jednou až dvakrát týdně poté, co naplním nádobu v lednici. Nechat je bez potravy naopak můžete z mé zkušenosti maximálně tři týdny až měsíc, ale to už je opravdu maximum. Někdy se stane, že jsme na cestách déle. Po tu dobu se nám o ně stará rodina, která jim nosí vlastní zbytky. Ideální ale je, pokud někdo jednou za dva týdny přijde dobroty doplnit. V případě, že cestujete opravdu hodně, na delší dobu a nemáte, kdo by se vám o vermikompostér po dobu vaší nepřítomnosti postaral, doporučuji nepořizovat.
Hnědá popelnice
Máte-li pocit, že vermikompostér nestíhá, nestačí, nebo si ho nemůžete pořídit právě proto, že byste se o něj nezvládli patřičně starat, zkuste “hnědou popelnici”. Pokud nejste majitelem pozemku, bydlíte v bytě, máte dvě možnosti, jak postupovat. Buď si objednáte popelnici přes bytové SVJ a získáte dotaci od hl. města Prahy na polovinu ceny svozu odpadu, nebo si můžete popelnici objednat přímo na sebe. Cena bude komerčních 1 400 Kč/ rok. Složit se na popelnici můžete se stejně smýšlejícími sousedy. Více se dozvíte na webu Praha.eu.



