30 dní jógy | Co mi to dalo a co bude dál?

V listopadu 2017 jsem se rozhodla. Zkusim to zas a znovu. Dám 30 dní pohybu v kuse a vydržim. Takový nápad už tu byl x-krát. Nikdy nedopadl. Tentokrát se to ale změnilo. Proč, jak a co mi to dalo? O tom všem v dalších řádcích. 🙂

Celej trik tkví v tom hledat metody, nevymlouvat se. Tak jsem to zkoušela. Tentokrát jsem to už potřebovala jako sůl. Záda bolely, hlava pak taky. Sezení u počítače si vybírá svou daň. Chtěla jsem zkusit jógu. Měla jsem představu ranního cvičení a jóga mi přišla jako nejmíň vyhecovaný a vyrychlený pohyb. Nepotřebuju do toho po ránu hned skočit. Hezky pomalu a na klídek.

Lovila jsem na netu videa a připravovala se na den 1. Chtěla jsem mít všechno pěkně nachystaný, protože už z minula vím, že když to tak není, nevyjde to. Narazila jsem na několik lektorek, nejvíc jsem si ale oblíbila Adriene. Držkatá, svá a otevřená více variantám cviku. To mě baví.

A tak jsem začla. Každé ráno jsem místo popadnutí mobilu, kontroly mailů a novinek nasoukala do kraťasů, otevřela YouTube sérii 30 Days of Yoga a položila se na ručník. Adriene ví, jak na mě, začala pozvolna, nevyděsila mě.

Samozřejmě, že se mi někdy nechtělo, ale nejel přes to vlak. Když jsem překonala tu počáteční lenost, bylo to skvělý!

Den co den jsem postupovala stejně, ráno bylo prostě moje. Přes to nejel vlak.  Vyděsila jsem se nad tím, jak moc jsem zkrácená. Bavilo mě se ale posouvat. Bavilo mě, že po týdnu zmizela bolest zad. Bavil mě ten pocit po každé ranní józe. Bavilo mě, že jsem konečně přišla na kloub dýchání. TO MI NIKDY PŘI JÓZE MOC NEŠLO. Bavilo mě ráno začínat jinak. Odrazilo se to pak ne celém mém dni.

Po měsíci mi bylo SKVĚLE.

30 days of yoga

A tak jsem se rozhodla pokračovat. Opět s Adriene, opět 30 dní, které teď ale nehodlám ukončit, jen jsem se dala do další její jóga série. Pak uvidíme. Možná poprvé za nějaký takový online kurz zaplatím, možná pojedu do Indie a opřu se do toho. Začalo mě to totiž bavit víc, než jsem čekala. 🙂